GAZ-3102 Volga

V polovině 70. let již GAZ 24 zastarával, proto byly provedeny testy na zjištění nedostatků vozu v institutu NAMI. Ve zprávě byly zmínky o nedostatečné ovladatelnosti vozu ve vysokých rychlostech, nízká pasivní bezpečnost, zvýšená hlučnost. Bylo proto doporučeno zlepšit odpružení, a celou přední nápravu.

Nebylo však mnoho financí, na celkovou obnovu této Volhy, ale byl potřeba také modernější vůz pro státní činitele. Proto započaly práce na nové Volze. Ta měla být zařazena někam mezi velké Zily a novější Čajku GAZ-14 a mezi Volhu 24, která již nebyla tolik prestižní, i díky Tatře 613, která ji vytlačila.

Byl vytvořen projekt vozu GAZ-3101, ze kterého se dochovaly jen fotografie. Vůz byl na základech GAZ-24, měl však modernější vzhled, motory měly být montovány kromě čtyřválce, také vidlicové šesti a osmiválce. Při vývoji GAZ-3101 byl v Rusku k dispozici Mercedes 280SE, který posloužil jako vzor u některých detailů.

GAZ-3102 byl díky finanční krizi v době perestrojky brán jako základní model vyšší třídy. Původní plány však mluvily o přechodné verzi pro vývoj vozů mnohem modernějších GAZ-3103, 3104 a 3105.

Novinkou byl nový typ motoru ZMZ-4022. Směs se v něm nezapalovala jiskrou ze svíčky, ale horkými plyny vycházejícími ze zvláštní komory částečně oddělené od zbytku spalovací komory, ve které byla svíčka. 4válec měl 12 ventilů, 8 sacích, 4 výfukové. Karburátor je tříkomorový.

Úspora u těchto motorů byla oproti předchozím pokusům o podobný motor již 20%. Zrychlení z nuly na 100 bylo také lepší, za 16 vteřin.

Nevýhodou bylo větší přehřívání motoru, i přes zvětšený chladič. Celý systém zapalování i karburátor byly složité na obsluhu. Proto byly po čase tyto motory nahrazovány klasickými z GAZ 24, nyní je výskyt vozů s původními motory i v Rusku vzácný, podobně jsou na tom náhradní díly.

Ze všech vozů Volha byl tento první, který dostal přední kotoučové brzdy.

Začátkem 90. let proběhla modernizace, byl změněn motor na obyčejný karburátorový, a charakteristikou se již podobal vozu GAZ-31029.

V roce 1997 obdržel vůz pětistupňovou převodovku, kardan s oporou, jinou zadní nápravu, posilovač řízení, přední kotoučové brzdy s ventilací typu Lucas, 15ti palcová kola, nové poklice, přístrojovku a sedačky typu GAZ-3110.

Některé vozy měly nový 16ti ventilový motor 2,3 litru se vstřikováním, splňující Euro 2.

Vznikaly také vozy se skrytým pancéřováním. Od roku 2003 dostal vůz české kliky dveří.

V roce 2005 dostal vůz interiér od Volhy 31105. Od roku 2008 se do vozů montovaly motory 2,5 splňující Euro 3, ale v následujícím roce stejně jako všechny Volhy, se přestal automobil vyrábět kvůli finanční krizy, morální zastaralosti a malému zájmu o vůz.

Údajně nikdy nebyla roční výroba vyšší než 4000 vozů. Další verzí vozu byl GAZ-31013 s motorem V8 z Čajky GAZ-13. Kombi mělo označení GAZ-31022.

Do Československa byl vůz dodáván mezi lety 1985-1990. Sériová výroba probíhala od roku 1982 do roku 2009, ale ještě nedávno byla možnost nechat si na objednávku vyrobit Volhu ručně v továrním ateliéru Gorkovského automobilového závodu.

Volhy měly být nahrazeny vozem Volga Siber. Ten se však vyráběl jen v malých sériích.

HLAVNÍ STRANA | AVTOEXPORT | AUTOMOBILY | KONTAKTY
GAZ | UAZ | Lada | | Moskvič | ZAZ | ZIL | KAMAZ | MAZ | Ostatní