UAZ-452

Terénní mikroautobus s pohonem všech kol. Vůz má stálý pohon zadní nápravy a připojitelný pohon přední nápravy. Je na rámovém podvozku.

Vůz se začal vyrábět v roce 1965. Jednalo se o modernizovaný UAZ-450, který vychází z GAZu-69. GAZ-69 měl rozvor kol moc blízko u sebe a tedy nedostatečný prostor pro náklad a prodloužení rozvoru by zhoršilo průchodnost terénem. Zároveň by musely být navrženy nové díly vozu v podvozku. Proto vznikla platforma s motorem v kabině.

Na vývoji, při kterém byly problémy s přetíženou přední nápravou, se podíleli vedle pracovníků UAZu a GAZu také lidé z institutu NAMI, kteří také zakoupili Ford Transit a VW Transporter.

Díky svému tvaru bochníku chleba dostal přezdívku Buchanka, sanitní verze Tabletka. Vůz se vyrábí jak s karoserií vagónovou uzavřenou, tak i s valníkovou.

Ve verzi mikrobus však vzniklo mnohem méně vozů než v ostatních verzích, proto často docházelo k přestavbám na mikrobus z furgonů a sanitek. Vůz může mít jak boční dveře, tak i zadní dvoukřídlé.

V březnu 2011 proběhla modernizace, po které vozy splňují normu Euro-4, jsou vybaveny ABS, posilovačem řízení, bezpečnostními pásy.

Nové vozy stojí v Rusku okolo 450 000 rublů, v závislosti na modifikaci a výbavě. V případě zájmu lze zakoupit nové vozy dokonce i v České republice.

V roce 1973 byl vyroben experimentální tříosý 16ti místný autobus. A také tahač návěsů. V roce 1977 všechny verze automobilu UAZ-452 dostaly sovětskou značku kvality.

V roce 1985 obdržel UAZ-452 nové značení: UAZ-3303 má valníková verze, která má dřevěnou, nebo plechovou nákladní platformu.

UAZ-3741 je celoplechový furgon, UAZ-2206 je mikroautobus s 8 až 11 místy.

UAZ-3962 je sanitní automobil. Ještě existuje UAZ-3909, což je farmářský vůz vagónového typu.

Začátkem 90. let se v Gruzii vyráběly tříosé sanitní UAZy. Měly prodlouženou karoserii a tři nápravy, sloužili v horských oblastech země. Ve Fisnku probíhala výroba sanitní verze se zvýšenou střechou TAMRO.

UAZ-452D

Po válce si sovětská armáda objednala nový sanitní automobil, který by ve druhé fázi evakuování raněných mohl převážet 4 až 6 nosítek. Jako základ nového vozu UAZ-450 byl použit GAZ-69. Později vznikl valník, UAZ-450D a po modernizaci UAZ-452D.

Vůz se začal vyrábět v roce 1965. V následujícím roce dostal na výstavě v Moskvě zlatou medaili. Jednalo se o modernizovaný UAZ-450D.

Mnoho technických řešení bylo později použito u vozu UAZ-469, došlo tedy k určité unifikaci.

Verze UAZ-452DP měla volant na pravé straně. V Anglii se UAZ-452D prodával pod názvem BělAZ.

V roce 1976, kdy se Uljanovský motorový závod stal součástí výrobního uskupení AvtoUAZ, obdržel motor UMZ-451M Státní značku kvality.

V roce 1977 obdržel vůz několik novinek, jako dvouokruhové brzdy s podtlakovým posilovačem, jiný sloupek řízení, přístrojovou desku a osvětlení.

V roce 1985 obdržel UAZ-452D nové značení: UAZ-3303.

V současnosti se do vozů nemontují již motory z Uljanovské továrny UMZ, ale ZMZ z města Zavolží, které leží v Nižněnovgorodské oblasti, tedy nedaleko továrny GAZ. Naopak továrna GAZ vlastní Uljanovský motorový závod, trochu nelogicky tedy oba největší konkurenti v užitkových vozdilech s pohonem všech kol v Rusku, musí své motory dodávat do automobilek, vzdálených 500 km od motorových závodů, místo aby využily továrny ve svém okolí.

V březnu 2011 proběhla modernizace, po které vozy splňují normu Euro-4, je vybaven ABS, posilovačem řízení, bezpečnostní pásy standartu Euro-4. Nové vozy stojí v Rusku okolo 450 000 rublů, v závislosti na modifikaci a výbavě.

HLAVNÍ STRANA | AVTOEXPORT | AUTOMOBILY | KONTAKTY
GAZ | UAZ | Lada | | Moskvič | ZAZ | ZIL | KAMAZ | MAZ | Ostatní