Mobilní operačně-taktický raketový komplex R-17 Elbrus byl vyráběn mezi lety 1962-1985, od roku 1967 se přešlo z pásového podvozku na kolový na podvozku MAZ.
V Turnově bylo umístěno 12 odpalovacích zařízení u posádky Střední skupiny vojsk sovětské armády u 185. raketové brigády
V 80. letech začal být nahrazován systémy 9K714 Oka.
Součástí komplexu byl mobilní meteorologický systém, elektronický počítač 9V51B, prověrková stanice 2V11, požární a neutralizační stanice 8T311, kompresorová stanice UKS-400V, přepravník raket 2T3M, izotermická stanice 9F21.
Obsluha odpalovacího zařízení se skládá z 8 osob.
Raketa může nést buď tříštivě-trhavou hlavici, jadernou hlavici o síle 10 kt, chemickou hlavici, nebo kazetovou.
V 80. letech byl vyvinut systém samonavedení na cíl s oddělující se řízenou bojovou hlavicí, na cíl byla naváděna pomocí kosmických snímků cílového území.
Minimální délka střelby 50 km, maximální dosah 300 km, odchylka 450 metrů.
Bojové nasazení proběhlo ve válce Egyptu a Izraele, v 80. letech v Afghánistánu, v Perském zálivu, ve 2. čečenské válce, ve válkách v Jemenu, naposledy v Náhorním Karabachu 2020.
V Československu byl 9K72 ve výzbroji u 311. operačně taktické raketové brigády v Jincích, u 321. operačně taktické raketové brigády Rokycany, u 331. operačně taktické raketové brigády Jičín a samozřejmě u sovětské brigády v Turnově.
Dalšími uživateli byla Ukrajina, SSSR měl 650 komplexů, Rumunsko, Polsko, NDR, Libye, Maďarsko, Bulharsko, Afghánistán.
V roce 2020 zůstává ve výzbroji těchto zemí: Turkmenistán, Sýrie, Spojené arabské emiráty, Libye, KLDR, Jemen, Írán, Egypt, Vietnam, Bělorusko a Arménie.
