1RL128 byl zaveden do výroby v roce 1965, první kusy byly vyrobeny již v roce 1961.

Pracovní kabina se skládá ze čtyř úseků, jsou odděleny od kabiny řidiče.

V přední úseku je aparatura rozeznání a aktivní odpovědi, centrální stanice radiové linie, část přijímací aparatury a aparatury topografického připojení a předání údajů, indikační aparatura, zesilovače frekvence vysílacího systému.

V zadním úseku se nachází část podávacího systému, aparatura vysílacího zařízení, část přijímací aparatury.

Na střeše se nachází otočné zařízení s pohonem otáčení, v kterém je upevněn anténní systém a mechanismus přepínání výškových zón. Plynové turbíny pro napájení a systém chlazení vysílače s rozdělovacím napájecím blokem se nachází v zadní části. V kabině řidiče se nachází ovládání podvozku, ovládací pult pro plynové turbíny elektrocentrál, sklonoměr, pult rentgenometru, přístroj nočního vidění PNV-57.

Celkové množství převážené nafty bylo až 1 050 litrů ve 3 nádržích.

Čas potřebný k rozvinutí nebo složení do pochodové pozice je 5 minut.

Pro rozpoznání cílů náš-cizí slouží dotazovač 1RL225 Tantal-K1.

Podvozek vozidla vychází z dělostřeleckého tahače AT-T. Celkem se vyrobilo přes 470 ks. Vozidlo je vybaveno také filtroventilací.

Osádka byla tvořena velitelem oddílu, vedoucím radiolokátoru, řidičem a třemi operátory.

Radiolokátor mohl zjistit cíle ve výšce 500 m na vzdálenost 70 až 85 km dle provedení, ve výšce 6 000 m na vzdálenost 150 až 220 km, ve výšce 12 000 m na vzdálenost 180 až 230 km.

Přesnost zaměření na vzdálenost je 1 500 m, ve směru 1,5°.

1S12 či 1RL128D byly ve výzbroji následujících států Ázerbájdžán, Alžírsko (dodáno 6 ks), Angola (dodáno 20 ks), Arménie, Bulharsko (dodány 2 ks), Maďarsko (dodáno 10 ks), NDR, Egypt (dodáno 18 ks), Indie (dodáno 5 ks), Irák (dodáno 10 ks), Kazachstán, Kyrgyzstán, Kuba (minimálně 1 ks dodán), Libye (dodáno 7 ks), Polsko, SSSR, Jugoslávie (minimálně 1 ks dodán), Sýrie (dodány 4 ks), Ukrajina, Československo (dodáno minimálně 13 ks).