V uzavřeném městě Čkalovsk (Leninabad-30) v Tádžické SSR byl v roce 1953 založen závod na opravu vozidel, spadající pod Ministerstvo strojnictví, pod které spadala jaderná energetika. V roce 1960 se fabrika zaměřila na výrobu autobusů, vyrobené vozy převážely například zaměstnance různých továren spadajících pod ministerstvo, včetně uzavřeného města Krasnojarsk-26, dnes Železnogorsk. Továrna od roku 1961 vyráběla také přívěsy, návěsy a cisterny. Autobusy ČAZ mají trambusovou karoserii, na podvozku GAZ. První typ Tadžikistan-1 měl dřevěnou konstrukci na podvozku GAZ-51. Vyráběl se do roku 1976.

Zároveň se od roku 1970 začal vyrábět autobus Tadžikistan-2, na podvozku GAZ-53A. Na konci 70. let se vyráběly zkušební vozy Tadžikistan-3 a 4, které byly na podvozku ZiL-130. 25 míst bylo určeno k sezení, 17 ke stání. Vznikly i verze na podvozku ZiL-4331, ty se ale po rozpadu SSSR do výroby nedostaly a zůstalo u upravených typů na podvozku ZiL-130.

Později byla továrna přejmenována. Dnes již autobusy téměř nevyrábí, zabývá se generálními opravami trolejbusů, vyrábí přívěsy. Autobusů vyrobí ročně 3 až 4 kusy, jsou to jediné, které se nyní v Tadžikistánu vyrobí.