První mopedy měly řadu nedostatků, proto se konstruktéři vydali do Československa, kde nabírali zkušenosti. Riga-1 měla motory Jawa-552. Riga-3, která následovala, měla již lotyšský motor Š-51, který však nebyl příliš spolehlivý a populárnost mopedů se snížila.

Nejrozšířenějším typem byla Riga-13 vyráběná do roku 1998. Riga-16 již nebyla mopedem, ale mokikem, měla totiž startovací nožní páku, na rozdíl od pedálů u starších typů.

Riga-17S byla sportovním provedením s motorem 50 cm3, výkonem 1,65 k a maximální rychlostí 100 km/h. Riga-22 měla již výkonné elektronické zapalování.

Riga-22 byla označována jako mini mokik, měla malá kola jako skůtr Tula a Vjatka. Malé množství tohoto typu mělo také spolehlivější československý motor a startovací páku. Řidítka a sedlo bylo možné složit, což umožňovalo například lehkou přepravu v automobilu. V rámci společného programu spolupracovala RMZ Riga se závodem ZVL Kolárovo na Slovensku a v roce 1989 vznikl mini mokik Stella, která vycházela právě z typu Riga-22, bylo rozhodnuto o montáži motorů z Babetty mokiku typu M-225 bez pedálů.

Delta – série motocyklů s označením mokik, navazující na typy Riga, s novými motory V-50, V-501. Malá série byla vybavena polským motorem Dezamet, litými koly a třístupňovou převodovkou.