Popis
Motorizace
103
Benzínové motory pod kapotou vozu Syrena se postupně vylepšovaly. Zvětšoval se objem i výkon.
Historie
V továrně FSO byl zahájen vývoj vozu již v roce 1953. Byl použit dvoudobý dvouválcový motor určený pro hasičské stříkačky. Kostra karoserie byla dřevěná a střecha byla potažena koženkou. V sériové výrobě byl však vůz již celokovový. Výroba byla zahájena v roce 1957. Syrena 100 měla motor o objemu 744 cm3 o výkonu 27 k a pohánějící přední nápravu. Následoval nepatrně rychlejší typ 101. Syrena 102, vyráběná od roku 1962, měla dvoubarevnou karoserii a nové ozdobné boční lišty. Vznikla také Syrena 102 S, rychlejší provedení vybavené motorem Wartburg. Dodavatel motorů WSM Bielsko-Biala nedokázal vyrábět dostatečné množství motorů, proto byly dodávány také motory z NDR o objemu 991 cm3 a výkonu sníženém na 40 k. I tak se maximální rychlost Syreny zvýšila z 105 km/h na 125 km/h a patřila tedy k nejrychlějším vozům na polských silnicích. Syrena 103 dostala novou masku s mřížkou a poté i výkonější polský motor který měl hodnotu 30 k. Palivová nádrž se přesunula od motorového prostoru do kufru. Opět vzniklo provedení 103 S. Zrychlení této verze s motorem Wartburg bylo na 100 km/h za 15 vteřin. Od roku 1966 byla ve výrobě Syrena 104 s novým tříválcovým dvoudobým motorem o objemu 842 cm3 a výkonu 40 k. Od roku 1972 byla výroba převedena do FSM v Bilasko-Biale, kde se začal vyrábět modernizovaný typ 105. Nyní již byly dveře zavěšeny v přední části a otevíral se po směru jízdy. Vznikly také užitkové varianty R 20 a Bosto. Výroba vozidel Syrena pokračovala až do roku 1983, kdy byl již výrobní zařízení příliš opotřebována. Přesto však byl o vozy zájem a i v té době bylo několik tisíc zájemců, kteří měli účty ve spořitelnách, určené právě pro tento vůz. Ti si museli následně vybrat mezi vozem Trabant 601 a Fiat 126p, nebo si mohli vyzvednout zálohu zpět.