Vůz nahradil ve výrobě řadu T 77, T 87 a T 97 a také Tatru 57. Navazoval na dané typy aerodynamickou karoserií a vzduchem chlazeným motorem. V roce 1948 byl po letech vývoje vyroben první sériový vůz, avšak náběh výroby byl tak pomalý a plný nepřipravenosti závodu, že se musely ještě dodatečně vyrábět vozy Tatra 57 B. V roce 1949 se rozjela výroba již ve stovkách kusů, do konce roku jich vyrobili 1500. Roku 1950 se vyrobilo již přes 2 tisíce vozů, avšak v té době přišel příkaz na předání výroby do Mladé Boleslavi.

Na jaře 1951 bylo smontováno posledních 600 vozů a v listopadu byly vyrobeny první vozy v AZNP. Tam však byly počátky velmi komplikované, lepší to nebylo ani později. Výroba byla proto ukončena v červnu 1952. Kvalita vozů v Mladé Boleslavi se prudce zhoršila a oblíbený vůz v zahraničí, se stal na export neprodejným. Zároveň byl zrušen i projekt vozu T 201 se vzduchem chlazeným motorem vpředu a pohonem zadních kol. Z celkového počtu 6 300 vozů T 600 jich byla jen třetina vyrobena v AZNP, přitom plány ministerstva dopravy počítaly s výrobou 12 000 vozů ročně.

Třetina vozů byla exportována, do Rakouska, Západního Německa, Švédska, Belgie, Švýcarska, Kanady, Maďarska, Sovětského svazu a Číny. 45 vozů se dostalo i do Egypta a 30 do Maroka.  Josef Sodomka v budoucím podniku Karosa Vysoké Mýto zkonstruoval se svým týmem kabriolet na základu typu T 600. Vůz byl vyroben za 2 měsíce a v březnu 1949 byl vystaven v Ženevě na autosalonu. Vůz byl následně vybrán jako dar Stalinovi k sedmdesátým narozeninám. Ten se ve voze pravděpodobně nikdy nesvezl a vůz po jeho smrti putoval do jedné z moskevských klinik. Tam asi sloužil jako sanita a poté vystřídal několik soukromých majitelů. Poslední z nich souhlasil s nabídkou na výměnu za novou Tatru 603 a vůz se tedy v roce 1976 vrátil do Československa, kde prošel renovací v Kopřivnici.