GAZ 24-02 Volha

Prostorná Volha kombi, oblíbený vůz podniků a prostorný rodinný vůz.
GAZ 24-02 Volha

GAZ 24-02 Volha

Prostorná Volha kombi, oblíbený vůz podniků a prostorný rodinný vůz.

Popis

Značka a typ
GAZ 24-02
Obchodní označení
Volha
Kategorie vozidla
M1
Pohon
4x2
Počet míst k sezení
5-7
Výroba
1972-1987
Cena vozu v 80. letech
117 000 Kčs, 9 300 rublů
Dovoz do ČSSR
1974-1987
V roce 1961 začaly práce na nástupci vozu GAZ-21. Zpočátku probíhal vývoj s možností zástavby klasického čtyřválce z Volhy, třílitrového vidlicového šestiválce, nebo vidlicového osmiválce z vozů GAZ-23. Dokonce se počítalo s dieselovým čtyřválcem. Vývoj vozu probíhal současně se sedanem.

Motorizace

Výrobce motoru
ZMZ
Zdvihový objem motoru
2 445 ccm
Výkon
98 k při 4500 ot/min
Spotřeba
13 l/100 km
Maximální rychlost
140 km/h
Technický popis
ZMZ-24D
ZMZ-24D
Novinkami u této nové Volhy se stala plně synchronizovaná čtyřstupňová převodovka, podtlakový posilovač brzd, brzdový mechanismus s automatickou regulací, lepší vytápění vozu s vývodem i na zadní sklo. Dvoukomorový karburátor, 14-ti palcové disky kol, ruční brzda s funkcí na zadní kola. Do vozů se sériově kromě čtyřválce 2,4 litru dával i osmiválec z Čajky a v malých sériích i dieselové motory Peugeot a Mercedes, tyto vozy šly na export. Část dieselových motorů se montovala až u dovozců, například v Belgii u firmy Scaldia-Volga.

Historie

Výroba započala v prosinci 1972 v Gorkovském automobilovém závodu. Obdobné konkurenční vozy na západních trzích byly Toyota Crown Custom Wagon S50, Ford Falcon Wagon Mc II. Podobně jako u sedanu mohli u vozů do roku výroby 1977 po sklopení loketní opěrky sedět vpředu 3 lidé.

Sériová výroba probíhala do roku 1987. Od roku 1987 tento vůz nahradil modernizovaný GAZ-24-12, předchozí dva roky probíhala výroba přechodného modelu. GAZ-24-12 má již plastovou masku z Volhy 2410. Ten vydržel ve výrobě do roku 1992. Plastová černá maska se montovala počátkem 80. let jen na vývozní vozy s dieselovým motorem Peugeot do Belgie, uprostřed byl latinkou nápis Volga. Později se tato maska objevila právě u modernizované 24-10.

Vůz byl v Rusku přezdívaný stodola. Interiér mohl být až sedmi, nebo osmimístný. Nákladový prostor byl prostorný a dal se různě kombinovat. Především díky sklopným sedačkám, které byly dělené, mohly být sklápěné jen podle potřeby - užší, nebo širší část. Kromě toho mohl mít vůz ještě třetí řadu sedaček, kde mohli sedět 2 lidé.

Tyto univerzální vozy byly používány jako sanitní vozy, u pošty, u požární ochrany i jinde. Vznikla i verze TS určená taxikářům. Vůz kombi má vzadu speciální křídlo, je to první sovětský vůz vybavený horním spoilerem, který zabraňuje díky změně proudění vzduchu špinění zadního skla. Kufr má jednodílné dveře zvedané nahoru, dole se nachází kryt za kterým je rezerva a nářadí. Vozy Volha měly ve standardní výbavě rádio. Vůz první pomoci měl označení GAZ-24-03. V tomto provedení mohl být jeden ležící pacient na nosítkách a dva sedící ošetřující. Prostor řidiče byl oddělen přepážkou. GAZ-24-04 jako verze taxi, měla barvu zeleno-žlutou, nebo šedou, od roku 1980 dostal vůz na střechu oranžové světlo taxi. V Praze jezdila také Volha Tamro jako sanitní vůz s rozšířenou speciální nástavbou.

Kombi mělo zesílenou zadní nápravu. Odpružení bylo tvořeno šesti listovými pery na rozdíl od sedanu, který jich měl pět. Vůz měl na všech kolech bubnové brzdy.

Technický popis

Vozidlo
Počet dveří
5
Hlavní rozměry
Hlavní rozměry DxŠxV
4735x1800x1540 mm
Světlá výška
174 mm
Rozvor
2 800 mm
Hmotnosti
Provozní hmotnost
1 550 kg
Užitečná hmotnost
480 kg
Motorizace
Počet a uspořádání válců
4, řadové
Počet ventilů
8
Palivo
benzín AI-93
Kroutící moment
186 Nm při 2200-2400 ot/min
Zrychlení z 0 na 100 km/h
25 s
Vrtání válce
92 mm
Zdvih pístu
92 mm
Kompresní poměr
8,2:1
Příprava směsi
karburátor K-126G
Chlazení
kapalinové
Ventilový rozvod
OHV
Materiál bloku
hliník
Materiál hlavy
hliník
Počet dob – taktů
4
Pořadí chodu válců
1-2-4-3
Počet rychlostí převodovky
4, manuální