V 80. letech byly do výroby zavedeny nové typy KAZ-608 – tahače a sklápěče, KAZ-4540 s pohonem 4x4. Vznikl také v malé sérii malý užitkový automobil typu Multicar, avšak vlastní konstrukce NAMI a KAZ. V 90. letech se výroba značně snížila, v polovině 90. let měl o továrnu zájem koncern GM, který zde chtěl montovat auta pro ruský trh. Pro vysoké daně se však rozhodl do projektu neinvestovat.

Kolem roku 2001 se výroba dostala na 15-20 automobilů ročně (např. v roce 1990 5 736 vozů), vyráběly se však doplňkové výrobky pro veřejná prostranství, například lavičky, proběhla také zakázka na závaží pro italské jeřáby. Celkem však obrovské prostory továrny byly nevyužívané, z 16 tisíc zaměstnanců jich zde bylo již jen 1200.

Uvažovalo se o výrobě gruzínského terénního vozu ve spolupráci s britskou firmou. Také se montovaly traktory z ukrajinských dílů, případně upravené automobily GAZ GAZelle. Dalším pokusem byla montáž vozů Mahindra, ve čtyřech kontejnerech z Indie přijelo 12 rozebraných automobilů Mahindra CL500 Bolero. Za pomoci 15 pracovníků bylo v první polovině roku 2002 všech 12 automobilů smontováno. Na podzim 2003 byla dovezena série montážních celků automobilů KamAZ, pro gruzínský trh.

V roce 2009 byla podepsána dohoda s německou firmou MAN o montáži jejich nákladních vozů, nebyl však ani jeden vyroben. P roce 2010 byla většina budov nevyužívána, ulice zarostlé stromy, a probíhal prodej jednotlivých budov a vybavení, část strojů šla do šrotu. Některé výrobní úseky údajně koupili číňané, nebo Arabské emiráty. Jedinou funkční budovou je administrativní dům fabriky. Také by snad ještě mělo existovat malé muzeum.