LuAZ-969

LuAZ-969

Malý, ale velice obratný, vůz oceněný na Československé výstavě. Neobvyklý vzhled praktického vozu pro venkov.

Popis

Značka a typ
LuAZ-969
Obchodní označení
LuAZ-969
Kategorie vozidla
M1
Pohon
4x4
Počet míst k sezení
2-4
Výroba
1979-1996
Dovoz do ČSSR
80. léta
Lehký terénní automobil, civilní verze obojživelného LuAZu 967, jen není obojživelný, ale určený do terénu. Výroba vozů LuAZ v civilním provedení probíhala mezi lety 1967-2001. Během let se jednou měnil vzhled vozu,ale mnohokrát se měnilo vybavení. Starší provedení terénního vozu LuAZ-969 mělo označení ZAZ-969, později LuAZ-969A nebo LuAZ-969V. Modernizací z něj vznikl LuAZ-969M.

Motorizace

Výrobce motoru
MeMZ
Zdvihový objem motoru
1 198 ccm
Výkon
40 k při 4100-4300 ot/min
Spotřeba
10 l/100 km
Maximální rychlost
85 km/h
Technický popis
MeMZ-969A
MeMZ-969A
Jako výhody lze brát výborné terénní vlastnosti, jednoduchou konstrukci a praktičnost vozu, nevýhodou byla horší kvalita zpracování a pohodlí, ale především motor od Záporožce - hlučný, málo výkonný a s malým nájezdem kilometrů do generální opravy. Převodovka u vozu je zrcadlově otočena, protože je ze Záporožce, vozidla s motorem vzadu a pohonem zadních kol.

Historie

Ještě před sériovou výrobou dostal ocenění na výstavě v Moskvě. V italském městě Turín byl zařazen na mezinárodním autosalonu mezi 10 nejlepších terénních vozů Evropy a o rok později, v roce 1979 dostal na mezinárodní výstavě v Českých Budějovicích Zlatou medaili jako jeden z nejlepších vozů pro obyvatele venkova.

V 80. a 90. letech vzniklo mnoho prototypů nástupců, ale nic se nedostalo do sériové výroby. V Itálii se do LuAZů montovaly motory z Fordu Fiesta.

Vozy LuAZ měly mnoho přezdívek, jako Voliňanka, Luiza, BMV – bojová mašina Volyni, nebo lunochod.

Jednalo se o první sovětský sériový vůz s pohonem přední nápravy v provedení 969V, také to byl první terénní vůz, který si mohl koupit běžný občan.

Nejrozšířenější je LuAZ-969M. Verze M se vyrábí od roku 1979, má již zámky dveří, sedačky z vozu Žiguli, bezpečnější prvky v interiéru, posilovač brzd, popelník, osvětlení interiéru, přihrádku, bezpečnostní pásy. Později dostal označení 1302, motor a sedačky byly z Tavrie.

 

 

 

Technický popis

Vozidlo
Počet dveří
3
Hlavní rozměry
Hlavní rozměry DxŠxV
3385x1560x1770 mm
Světlá výška
280 mm
Hmotnosti
Provozní hmotnost
960 kg
Užitečná hmotnost
400 kg
Motorizace
Počet a uspořádání válců
4, vidlicové
Počet ventilů
8
Palivo
benzín A-72
Kroutící moment
76 Nm při 2700 ot/min
Vrtání válce
76 mm
Zdvih pístu
66 mm
Kompresní poměr
7,2:1
Příprava směsi
karburátor K-126
Chlazení
vzduchem
Ventilový rozvod
OHV
Materiál hlavy
hliník
Počet dob – taktů
4
Pořadí chodu válců
1-3-4-2
Počet rychlostí převodovky
4, manuální