ZiL-130

Silniční nákladní ZiL. Varianta vozů ZiL na silnici, 2 nápravy, benzínový motor a osmiválec. Kabina s panoramatickým sklem, americké prvky designu.
ZiL-130

ZiL-130

Silniční nákladní ZiL. Varianta vozů ZiL na silnici, 2 nápravy, benzínový motor a osmiválec. Kabina s panoramatickým sklem, americ...

Popis

Značka a typ
ZiL-130
Kategorie vozidla
N2
Pohon
4x2
Počet míst k sezení
3
Výroba
1962-2014
Dovoz do ČSSR
od 60. let do 70. let
Počet vyrobených vozů
3 366 503
ZiL-130 se stal nástupcem ZiLu-164 v roce 1962 a v Moskvě probíhala výroba do roku 1994. Vývoj vozu ještě pod názvem ZiS-125 začal již v roce 1953. První prototypy byly vyrobeny v roce 1957. Jedná se o jeden z nejrozšířenějších sovětských nákladních vozů, do roku 1994 bylo vyrobeno 3 380 000 vozů.

Motorizace

Výrobce motoru
ZiL
Zdvihový objem motoru
5 969 ccm
Výkon
150 k při 3 200 ot/min
Maximální rychlost
90 km/h
Technický popis
ZiL-130
ZiL-130
Automobil ZiL-130 má posilovač řízení, synchronizovanou pětistupňovou převodovku, třímístnou kabinu a ostřikovač čelního skla. Některé vozy byly vybaveny předehřevem motoru. Motor vozu pochází od limuzíny ZiL-111, jen je lehce upraven pro nekvalitní benzín.

Historie

Automobil byl primárně určen pro sovětské hospodářství a armádu, vyvážel se do dalších zemí, se svou nosností 5-6 tun spadal mezi lehčí GAZ-53 a větší vozy MAZ-500, KamAZ, KrAZ, ZiL-133.

V roce 1973 získal vůz od atestové komise Státní znak kvality SSSR. V červnu 1974 byl vyroben miliontý automobil ZiL-130. V roce 1982 dvoumiliontý. Označení ZiL-431410 získal při přeznačení v roce 1986. Automobily se vyráběly i dalších továrnách SSSR, kde vzniklo několik desítek tisíc vozů, například ve městě Čita.

V továrně AMUR (Avtomobily i motory Uralja) na Uralu byla zahájena výroba lehce upraveného vozu v roce 1995, po přejmenování továrny v roce 2002 pokračuje výroba tohoto modelu pod jiným označením až do roku 2010, později i s dieselovými motory!

Vznikly stovky verzí automobilu se spoustou nástaveb, v 39 základních provedeních, mimo jiné i hasičské, které v některých verzích slouží i v České republice.. Celkem vzniklo 10 základních hasičských variant. Časté verze nákladních vozů byly valníky, tahače návěsů, sklápěče, prodloužené valníky, ale také podvozky určené k další dostavbě, na které mohly být montovány desítky nástaveb.

Výška nákladové plochy byla stejná jako úroveň vagónové podlahy, nebylo tedy třeba žádných plošin při překládání materiálu.

V galerii jsou také fotografie vozu ZiL-133, který má 3 nápravy a upravenou přední masku.

Technický popis

Vozidlo
Počet dveří
2
Hlavní rozměry
Hlavní rozměry DxŠxV
6675x2500x2400 mm
Světlá výška
275 mm
Rozvor
3 800 mm
Hmotnosti
Provozní hmotnost
4 300 kg
Užitečná hmotnost
6 000 kg
Motorizace
Počet a uspořádání válců
8, vidlicové
Počet ventilů
16
Palivo
benzín A-76
Kroutící moment
402 Nm při 2 000 ot/min
Vrtání válce
100 mm
Zdvih pístu
95 mm
Kompresní poměr
6,5:1
Příprava směsi
karburátor K-88
Chlazení
kapalinové
Ventilový rozvod
OHV
Materiál bloku
litina
Materiál hlavy
hliník
Počet dob – taktů
4
Pořadí chodu válců
1-5-4-2-6-3-7-8
Počet rychlostí převodovky
5