ZiS-110

Poválečná limuzína. Sedmimístná, na svou dobu pohodlná limuzína. Několik variant včetně kabrioletu a pancéřovaného automobilu.

ZiS-110

Poválečná limuzína. Sedmimístná, na svou dobu pohodlná limuzína. Několik variant včetně kabrioletu a pancéřovaného automobilu.

Popis

Značka a typ

ZiS-110

Obchodní označení

ZiS-110

Kategorie vozidla

Pohon

4x2

Počet míst k sezení

Výroba

1945-1958

Počet vyrobených vozů

celkem 2 089 vozů

Dovoz do ČSSR

jednotlivě

Jako nástupce automobilu ZiS-101, byl tvořen nový automobil, který měl mít vzhled Stalinova oblíbeného vozu Packard, přesto však byly některé prvky vozu inspirovány značkami Buick a Cadillac. Karoserie byla tvořena nová, dokonce i lisy pro díly karoserie byly vytvořeny jako u jednoho z prvních sovětských vozů přímo v SSSR. Dříve se běžně kupovaly stroje v USA. Jedním z problémů při konstrukci pancéřované verze, bylo umístění elektrického stahování oken do už tak, dost tlustých dveří.

Motorizace

Výrobce motoru

ZiS

Zdvihový objem motoru

6 005 ccm

Výkon

140 k při 3600 ot/min

Spotřeba

23 l/100 km

Maximální rychlost

140 km/h

Technický popis

ZiS-110

Šestilitrový osmiválec o výkonu 140 koní, byl nejvýkonnějším v té době v SSSR, při rozjezdu se mohlo řadit z prvního převodového stupně rovnou na třetí. Motor byl natolik tichý a plynulý, že musela být na přístrojové desce vytvořena kontrolka zapnutého motoru. ZiS byl také prvním vozem s ukazateli směru, páčka byla na tu dobu netypicky umístěna již pod volantem. Ručička ukazatele rychlosti měla tři různá podsvícení, která se měnila se zvyšující se rychlostí, do 60 km/h zelená, do 120 km/h žlutá, nad 120 km/h červená.

Historie

Některé vozy sloužily také jako taxi, na dálkových linkách Moskva – Simferopol, Moskva – Vladimir, Moskva – Rjazaň. Vyráběly se také sanitní vozy. Vyřazené limuzíny a taxi jezdily také u filmových studií, jako vozy pro kameramany. Experimentovalo se také s pohonem 4x4.

Do ČSSR se vozy ZiS-110 téměř nedovážely, jeden byl například v provedení přehlídkový kabriolet.

Zajímavou výbavou vozu byly třístupňová převodovka s řadící pákou pod volantem, hydraulické vymezení vůle ventilů (poprvé v SSSR), nezávisle zavěšená přední náprava, přední i zadní stabilizátor, elektrohydraulické stahování oken, na tu dobu kvalitní autorádio, výkonné topení a systém ventilace. Z amerických výbavových prvků u dražších vozidel, chyběla ZiSu pouze automatická převodovka a klimatizace.