Popis
Motorizace
ZiL-375
Hlavním nedostatkem vozu byl motor, který měl velkou spotřebu benzínu a malý nájezd do oprav. Proto byla v roce 1977 představena náhrada, Ural-4320 s dieselovým motorem. Jenže tento typ nebyl v terénu tak dobrý, jako Ural-375D. Naftová verze měla totiž regulátor otáček, který určoval hnací sílu díky pozici škrtící klapky. Proto Ural-4320 při zvýšeném odporu se zemí, automaticky zvýšil dodávku paliva, což na měkkém podkladu zapříčinilo prohrabávání vozu.
Historie
Další problém byl s brzdami, a to u obou typů, proto si je řidiči sami vylepšovali díly ze Zilů a Kamazů.
Vzniklo mnoho různých verzí vozu, od valníků, přes skříňové nástavby všech možných účelů, cisterny, jeřáby, radiolokátory, přes raketové odpalovače až po civilní verze valníku bez centrálního regulování tlaku v pneumatikách. V současnosti je mnoho vozů Ural-375 vybaveno ekonomičtějšími naftovými motory Jaroslavského motorového závodu.
Do ČSSR byl vůz dodáván především armádě, případně na civilní trh ve verzích vrtných souprav, hasičský vůz, nebo sněhová fréza.
Automobil má centrální regulaci tlaku v pneumatikách, do roku 1965 měly vozy možnost odpojení pohonu přední nápravy. Později již byla trvale zapojena. Do roku 1964 měl také vůz jen plátěnou střechu kabiny a sklopné přední sklo, po modernizaci na plechovou střechu dostal označení 375D.
Ural je vybaven posilovačem řízení. Brzdy jsou vzduchové s posilovačem.